V červnu 2020 IPR veřejně formuloval základní kritéria pro výběr budoucího objektu:

  • ideový soulad s vlastním dílem a s představou Alfonse Muchy
  • lokalita mimo centrální turistické cíle
  • přínos pro danou lokalitu, doplnění celku, synergie
  • vhodný typ pavilonu, expozice a další funkce
  • odhadovaná náročnost procesu přípravy
  • vhodnost pro umístění Slovanské epopeje
  • dostupnost

Pokud jde o soulad s Muchovými představami, studie konstatuje, že není známo spojení areálu s osobou nebo dílem Alfonse Muchy. Zároveň uznává, že „neslouží jako faktor napomáhající decentralizaci turistického ruchu“, což byl jeden ze záměrů vedení města. Variantu Savarin tato studie ocenila především jako „nejrychleji dosažitelnou“. Vycházela z tvrzení investora, že prostory budou připraveny za 5 let, tedy na začátku roku 2025. Lepší se dohodnout, než soudit?

„Z našeho pohledu rozhodně je daleko lepší se snažit dohodnout, než se soudit donekonečna nebo dlouhá léta“

Hana Třeštíková, radní pro kulturu 2018–2022

Jenže novostavba vnitrobloku obchodního a kancelářského centra, se od podání roku 2017 nedostala ani přes územní rozhodnutí. Aktuálně jej developer raději stáhl a chce žádost podat znovu. Kříž dvou pasáží, který má propojit Václavské náměstí s ulicemi Na Příkopě, Jindřišskou a Panskou, má základ v paláci Sylva-Taroucca. Někdejší sídlo rodu Nosticů je souborem několika domů sjednocených barokní úpravou, od roku 1908 využívaný jako kulturnístředisko. Po privatizaci v devadesátých letech zde byla restaurace nebo casino. Umístění Slovanské epopeje do prostor budovaného komerčního centra se začalo diskutovat až v souvislosti se soudním sporem jednoho z dědiců Johna Muchy s hlavním městem. Ten navrhl umístění do Savarinu výměnou za možnost souhlasu se stažením žaloby. Toto řešení bylo minulou magistrátní koalicí akceptováno.

 

V roce 2022 bylo uzavřeno memorandum, které zahájilo jednání o umístění děl do Savarinu. Město označuje umístění na dobu 25–30 let jako „dočasné“, než bude Epopeji vystavěna vlastní budova. Z mediálních vyjádření developera ale vyplývá, že by dílo do svých prostor rád získal nastálo. K pokroku v jednání nedošlo, soud zpochybňující pražské vlastnictví Slovanské epopeje nadále pokračuje. Další dědička Jarmila Mucha Plocková s umístěním do prostor Savarinu nesouhlasí a je připravena mu bránit i soudně. Nesouhlasí zejména s umístěním díla do podzemních prostor, které dílo dehonestují a pro vystavování jsou naprosto nevhodné. Omar Koleilat, spoluzakladatel developerské společnosti Crestyl, je ale názoru, že vhodně připravené prostory, byť umístěné v podzemí, mohou zajistit kvalitní podmínky pro vystavení díla.

 

Podle dědičky ale toto umístění představuje mnohem více problémů, například v podobě spodní vody. Kritizuje vysoký nájem, který chce vlastník objektu po městu požadovat, i fakt, že by provozovatel komerčního centra měl právo spolurozhodovat i o uměleckých aspektech instalace. Umístění do Savarinu zásadně komplikuje i fakt, že stavba obchodního centra stále nezískala územní rozhodnutí. Nedávno developer dokonce projekt stáhl.

Proti projektu se staví zejména orgány památkové ochrany, které nesouhlasí s narušením horizontu historického centra (tento problém se snaží odstranit nový projekt od britského studia Heatherwick), ale rovněž hloubkou zemních prací, které je podle nich mohou napáchat v památkové zóně škody, srovnatelné se stavbou metra.

Je tedy otázkou, zda by vůbec bylo díla kam umístit.