Apoteóza

Milíč z Kroměříže – kostel z nevěstince. Kazatel od krále vyprosil místo po nevěstinci Benátky, aby zde zbudoval duchovní prostor kaple a řeholního útulku. Ženy pod jeho vlivem odkládají své šperky a dávají se na pokání. Téma nalézání nového duchovního smyslu pro místo obtížené chmurnou historií je velmi muchovské. V roce 1911 Alfons Mucha začíná pracovat na Slovanské epopeji a začíná se také řešit její umístění v Praze. V témže roce se pražští restauratéři dohodli na společném podniku výstavby prostor, kde by se dalo skladovat až 20 tisíc tun ledu z ker, sesbíraných ve vltavské tůni.

Stavba ledáren v Braníku byla ve své době velmi moderní a Josef Kovařovič jí dal jemný plastický a barevný secesní dekor, který ji učinil velmi zajímavou i architektonicky. Mimořádný dojem dělala tato stavba zejména při pohledu z řeky. S rozvojem chladících technologií ale ledárny Postupně ztrácely svůj ekonomický smysl. V padesátých letech byla pro podnik poslední ranou výstavba přehrady Slapy, kvůli které přestala Vltava v Praze zamrzat.

„Již šly k ledu Branické ledárny. Mrazáky ovládly pivnice, cukrárny.“

David Vávra, architekt

Unikátní prostor s nádechem egyptské siluety tak ztratil své využití. V dalších desetiletích sloužil jako sklad všeho možného a jeho údržba byla, navzdory statutu národní památky, úplně zanedbávána. V Evropě i ve světě ověřenou formou záchrany takto cenného průmyslového dědictví je spojení nevyužitého industriálního prostoru s uměleckou expozicí. V tomto případě se navíc objevuje množství symbolických i praktických průniků. Mezi Muchovým a Kovařovičovým dílem je pouto dobové i stylové, navíc rozsáhlý a variabilní prostor „lednice“ je i podle architektů pro umělecké využití ideální.

Právě proto vzniklo i v rámci Fakulty architektury a Fakulty stavební ČVUT několik projektů, plánujících využití Ledáren jako kulturního a komunitního centra celé čtvrti, která takové centrum postrádá. Zároveň v roce 2020 došla studie Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy k závěru, že Slovanská epopej by měla být využita k oživení doposud opomíjených částí města, a Branické ledárny byly vybrány jako jedna ze dvou nejvhodnějších možností.

Pokud by se podařilo projekt Epopeje v Ledárnách zrealizovat, otevíraly by se tím dveře k dynamickému rozvoji celé čtvrti. Ta v době výstavby ledáren zažívala slavné časy, když patřila k překotně rostoucím Královským Vinohradům. Nabízí se i jeho využití k rozvoji Vltavy jako celopražské tepny. Mimořádný pohled na Ledárny z hladiny Vltavy by si bylo možné užívat například z lodi, která by spojovala množství významných výtvarných institucí na vltavských březích, až po Sovovy Mlýny. Vltava by tak spojila Muchu s Františkem Kupkou, dvě české výtvarné osobnosti, které dobyly Paříž i svět a o jejichž spojení do jedné instituce se v devadesátých letech uvažovalo. V Ledárnách by došlo k naplnění Muchovy vize spojení Slovanské epopeje pádů a následných vzkříšení s budovou a čtvrtí zašlé slávy, kterou by expozice jeho děl opět pozvedla. Dílo by se tak stalo skutečným darem Praze a Pražanům, jak umělec zamýšlel.

STRUČNÝ POPIS

Areál v ulici U Ledáren v Praze 4 byl postaven na břehu Vltavy ve slohu secese počátkem 20. století s průmyslovým využitím, které v dnešní době zaniklo. Již několik desítek let nemá areál adekvátní náplň a chátrá. Jedná se o cenný jednotně zachovalý historický soubor staveb chráněný jako kulturní památka, který je vzhledem k řešení vlastních budov obtížně použitelný pro mnoho běžných účelů.

Je v soukromém vlastnictví. Současný vlastník projevil zájem o umístění souboru Slovanské epopeje. Jednalo by se primárně o konverzi stávajících budov, nikoliv o výstavbu nového objektu. Lokalita se nachází na okraji širšího centra města v sousedství dnes zanedbaných ploch, které však jsou určeny pro budoucí transformaci.

Doporučení

Sledování varianty se doporučuje, pokud bude možné dosažení dohody s vlastníky areálu. Přínosem je současná příležitost k opravě památkového objektu a pozvednutí místa a jeho okolí. Lokalita je schopna absorbovat větší zátěž návštěvníků. Nedostatkem je zhoršená dostupnost lokality: větší vzdálenost od centra, velká vzdálenost od stanice metra.

Ideový soulad s vlastním dílem a s představou Alfonse Muchy

Doba vzniku areálu je obdobná době vzniku Slovanské epopeje, je zde potenciál souladu díla s jeho prostředím.

Přínos pro danou lokalitu, doplnění celku, synergie Hlavním přínosem by bylo nalezení vhodného využití pro památkově chráněný areál, které by bylo podnětem k jeho opravě a dalšímu zachování. Zároveň je takové využití dostatečně důstojné a má potenciál vytvoření synergie s objektem. V bezprostředním okolí areálu nežije mnoho stálých obyvatel, opravené budovy by tak sloužily domácím i zahraničním návštěvníkům. Vzhledem k velikosti areálu je možné a vhodné doplnit výstavu i dalším programem, který bude mít již menší prostorové nároky. Přínosem bude zejména zastavení chátrání stavby, její otevření pro veřejnost a využití potenciálu k dalšímu rozvoji okolí. Vhodný typ pavilonu, expozice a další funkce Umístění vlastní expozice se nabízí v největším objektu ve středu areálu. Jednalo by se tedy o využití a konverzi existujícího objektu. Menší budovy po jeho obvodu by sloužily doplňkovým účelům, jako zázemí pro návštěvníky expozice, menší dočasné výstavy i např. výletní restaurace apod. Úprava venkovních prostorů areálu může nabídnout kultivované polo-veřejné prostranství.

NÁVRH A VIZE TOMÁŠE RAINA

Konverze areálu Branických ledáren je diplomová práce Tomáše Raina na Fakultě architektury ČVUT. Získal za ni nejen titul, ale i mezinárodní uznání. Řešení nového využití historického prostoru k uměleckým účelům obdrželo mimo jiné Cenu Břetislava Štorma a rovněž zvláštní cenu Českých center na přehlídce diplomových prací České komory architektů.

„Slovanská epopej je unikátním dílem, které si zaslouží po více než sto letech od prvního tahu štětce důstojný stánek na širším území Prahy. Branické ledárny toto bezpochyby splňují. Vzhledem k perfektní tepelné stabilitě se prostor lednice nabízí pro vytvoření výstavních prostor, a pokud by stavba měla reprezentovat její umělecký obsah, není lepší místo než geometricky secesní areál, který vznikal v téže době. Na rozdíl od jiných zvažovaných projektů, které nesplňují ani základní přání Alfonse Muchy na umístění Epopeje v širším centru Prahy. ”

Ing. arch. Tomáš Rain, autor projektu

STUDENTSKÉ PROJEKTY

„Exkluzivní budova Akciových ledáren v Braníku je již víc jak 30 let tématem studentských projektů na školách architektury. Neobvyklá industriální architektura, bezprostřední vztah k Vltavě i impozantní vnitřní prostor se železobetonovým skeletem jsou trvalými lákadly pro několik generací studentů architektury. ”

prof. Ing. ach. Tomáš Šenberger, ČVUT

Kulturně vzdělávací centrum Alfonse Muchy:

Konverze areálu Branických ledáren

Studentský projekt Markéty Jakešové, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Kulturně vzdělávací centrum Alfonse Muchy – Galerie Slovanské Epopeje:

Konverze areálu Branických ledáren

Studentský projekt Kláry Doležalové, Fakulta stavební ČVUT v Praze