Navigace

Slovanská epopej v obrazech

Autor fotografií: William Drnek
Autor textů: Pavel Nosek

  • Slované v pravlasti

1912, rozměr 610×810

Muž a žena krčí se v rákosí, kam se ukryli před nájezdníky, kteří přepadli jejich vesnici. Rudá zář prozrazuje hořící vypleněnou vesnici. V horní části obrazu se vznáší symbolická postava pohanského žrece, prosícího bohy o slitování. Zdvižené žrecovy paže podpírají alegorie války a alegorie míru.

1. Slované v pravlasti

  1. Slavnost Svantovítova na Rujaně

1912, rozměr 610×810

Ke slavnostem v pohanském chrámu Arkona na Rujaně se po staletí scházeli nejen Slované, ale i hosté jiných národů, přinášející oběti bohu Svantovítovi. Dálo se tak až do roku 1168, kdy dánský král Waldemar Arkonu vypálil a Slovany podrobil. V horní části obrazu symbolické skupiny představující boha Svantovíta přebírajícího meč z rukou umírajícího posledního slovanského bojovníka, a válečníka se smečkou vlků útočícího na Slovany.

2. Slavnost Svantovítova na Rujaně

  1. Zavedení slovanské liturgie

1912, rozměr 610×810

Na velehradském dvoře stojí před knížetem Svatoplukem papežský legát, předčítající bullu, jíž se povoluje řeč slovanská při bohoslužbách. V pozadí za legátem vidíme Metoděje, nedávno propuštěného ze solnohradského vězení. V horní části obrazu symbolické skupiny představují západní a východní křesťanství. Mladík stojící v popředí obrazu svírá v napřažené ruce kruh, který má symbolizovat svornost.

3. Zavedení slovanské liturgie

  1. Car bulharský Simeon (888-927)

1923, rozměr 405×480

Období jeho vlády je vrcholem bulharské slávy. Založil slovanské písemnictví a ve svém sídle v Preslavi soustředil nejslavnější učence své doby. Společnou prací vynesli své písemnictví na takovou výši, že se mohlo směle měřit  s tehdejší literaturou byzantskou i latinskou.

4. Car bulharský Simeon (888-927)

  1. Král český Přemysl Otakar II. (1261)

1924, rozměr 405×480

Po bitvě u Kressenbrunnu se vítězný Otakar II. rozhodl ze svého protivníka uherského krále Bély IV. udělat spíš spojence než nepřítele a proto požádal o ruku královy dcery Markéty. Ta však nechtěla opustit klášter a proto Béla IV. místo ní nabídl Přemyslovi svou vnučku Kunhutu. Na svatbu se sjelo mnoho tisíc hostí, a král využil této příležitosti aby pozval vládce všech zemí slovanských, aby se sešli pod jeho střechou a tím utužili své spojenectví.

5. Král český Přemysl Otakar II. (1261)

  1. Car Štěpán Dušan srbský (1331-1355)

1923, rozměr 405×480

Na vrcholu své moci se srbský král Štěpán Dušan dal korunovat za cara Srbů a Řeků. Obraz zachycuje událost těsně po korunovaci, ke které došlo o Velikonocích r. 1346. Slavnostní průvod vychází z chrámu ve Skoplji, v jeho čele, před carem nesoucím byzantské žezlo, kráčí velmožové nesoucí carovy insignie: přilbu, meč a štít.

6. Car Štěpán Dušan srbský (1331-1355)

  1. Jan Milič z Kroměříže (1372)

1916, rozměr 620×405

Narodil se v Kroměříži na Moravě z prostých rodičů. Pod vlivem Waldhauserova učení oddal se askezi rozhodl se v dobrovolné chudobě působit slovem i příkladem na polepšení lidu. Svou láskou k chudobě rovnal se sv. Františku z Assisi. Dočkal se vzácného úspěchu svých kázání, když mnohé veřejné nevěstky pohnuty jeho kázáním daly se na pokání. Na místě, kde stával kdysi hampejz založil kapli a řeholní útulek pro padlé ženy – Nový Jerusalem.

7. Jan Milič z Kroměříže (1372)

  1. Po bitvě u Grunwaldu (1410)

1924, rozměr 405×610

Ve válce, která r. 1409 vypukla mezi Řádem německých rytířů a Litvou se Polsko postavilo jako spojenec po bok Litvy. K rozhodné bitvě mezi vojskem polskolitevským a Řádem došlo 15. července 1410. Byla to první velká porážka řádové moci a padl v ní sám velmistr. Řád nebyl zničen, ale jeho moc byla ochromena. Obraz znázorňuje jitro po bitvě, kdy král Vladislav Jagello přišel shlédnout následky svého vítězství.

8. Po bitvě u Grunwaldu (1410)

  1. Kázání Husovo v kapli Betlémské (1412)

1916, 610×810

Obraz ukazuje mistra Jana Husa při kázání v kapli betlémské. Do kaple, která je naplněna lidmi všech vrstev, se díváme se stupňů oltáře. Kazatelna v kapli není na obvyklé evangelijní straně, ale na straně opačné. V pravé části obrazu sedí v křesle choť krále Václava IV. královna Žofie a spolu s dvorními dámami zbožně naslouchá Božímu slovu.

9. Kázání Husovo v kapli Betlémské (1412)

  1. Schůzka na Křížkách (1419)

1916, 620×405

Po smrti Jana Husa se jeho věrní scházeli v polích, aby naslouchali čtení z Písma. Jedno z těchto shromáždění se sešlo na malém návrší u Benešova, zvaném „na Křížkách“. Plzeňský farář Koranda na ní vyzval věřící, aby příště přišli ne jako dosud jen s poutnickou holí, ale aby přišli ozbrojeni. Příležitost, aby svých zbraní použili, se naskytla brzo, neboť musili táhnout na pomoc Praze.

10. Schůzka na Křížkách (1419)

  1. Po bitvě na Vítkově (1420)

1923, 405×480

Po té, co se Žižkovi podařilo nejen odrazit útok Zikmundových oddílů na opevněné sruby Vítkova, ale dokonce je zahnat na útěk – v bitce zahynulo údajně téměř tři sta bojovníků – se zklamaný císař Zikmund rozhodl upustit od obléhání Prahy. V následujících týdnech se ještě nechává na pražském hradě korunovat a pak s vojskem od Prahy odchází. Praha je opět volná. Na obraze vidíme bitevní pole po bitvě, kdy vítězové před oltářem, který na voze přímo na bojiště přivezli, vzdávají – za zpěvu nábožných písní – Bohu díky za vítězství.

11. Po bitvě na Vítkově (1420)

  1. Petr Chelčický u Vodňan (1433)

1918, 405×610

Husitské vojsko přepadlo, vydrancovalo a zapálilo městečko Vodňany. Na pozadí obrazu ještě vidíme k nebi stoupat sloupy černého dýmu. Požár se rozšířil na všechna stavení a vyděšení obyvatelé, kterým se podařilo uprchnout do polí, se shromáždili na hrázi rybníka nedaleko Chelčic. Naříkají a volají po pomstě. Jejich duchovní vůdce Petr ale krotí jejich hněv a domlouvá jim, aby zlo neopláceli zlem. Jeho kredo, které se snažil celý život šířit mezi lidmi, bylo: Pravda a láska.

12. Petr Chelčický u Vodňan (1433)

  1. Husitský král Jiří z Poděbrad (1462)

1923, 405×480

Král Jiří z Poděbrad přijal papežského legáta Fantina, který na králi žádal, aby se zřekl kompaktát. Král odmítl, a když vyslanec trval na svém a zvýšil hlas, král se rozhorlil: Nad svým svědomím neuznávám nikoho na zemi za soudce! Po té nechal vyslance uvrhnout do žaláře. Král svou neústupnost zaplatil klatbou, kterou na něj později papež vznesl.

13. Husitský král Jiří z Poděbrad (1462

  1. Hájení Sigetu Mik. Šubičem -Zrinským (1566)

1914, 610×810

Tureckým vojskům Sulejmana Nádherného stojí v cestě do střední Evropy a Vídně jen nevelká pevnost Sziget, hájená chorvatským a uherským bánem Mikulášem Zrinským. Obránci proti ohromné přesile vydrží vzdorovat víc než pět týdnů. Když je vše ztraceno, vyráží Zrinský se zbytkem obránců na sebevražedný útok. Rekovná jeho choť, rozená Češka z Rožmberků čeká s pochodní na lešení u Prašné věže. Když vidí, že Turci zaplavili pevnost, hází hořící pochodeň do věže naplněné prachem. Výbuch a v troskách hynou nejen obránci, ale i spousta útočníků. Tento romantický příběh Mucha na plátně zobrazil. V reálném příběhu ale Mikuláš, který věděl co ho čeká, poslal svou choť se synkem do Vídně ještě před tím, než došlo k obléhání.

14. Hájení Sigetu Mik. Šubičem -Zrinským (1566)

  1. Tisk Kralické bible v Ivančicích (1578)

1914, 610×810

V rodišti Muchově, v Ivančicích na Moravě, byla v XVI. století Žerotínem založena první škola moravských bratří. Zde byla překládána a z velké části i tištěna bible Kralická, za vedení moudrého a duchaplného Jana Blahoslava. V popředí slepec naslouchá jinochu čtoucímu bibli.

15. Tisk Kralické bible v Ivančicích (1578)

  1. Poslední dni Jana Amose Komenského (1670)

1918, 405×610

Po osudné bitvě bělohorské musel jako biskup Jednoty bratrské Komenský odejít do emigrace a skončil až v holandském Naardenu. Tam se v posledních dnech nechával vynášet na mořský břeh – kde jej jednoho večera nalezli v křesle mrtvého. Odešel tváří v tvář nekonečného moře a nekonečné věčnosti. To je také obsah obrazu, který byl prvně reprodukován ve „Zlaté Praze“ pod názvem „Smrt J. A. Komenského“. Když bylo pozdějším bádáním zjištěno, že Komenský nezemřel na mořském břehu v Naardenu, ale že zemřel ve svém bytě v Amsterodamu, na lůžku v přítomnosti svého syna a svého osobního lékaře, Mucha název obrazu změnil.

16. Poslední dni Jana Amose Komenského (1670)

  1. Svatá Hora Mont Athosská

1926, 405×480

Mont Athos je východním církvím tím, čím je Vatikán církvím západním. Obraz znázorňuje vnitřek chrámu Bohorodice, kde před ikonostasem řada kněží dává k líbání sv. ostatky zbožným poutníkům, přišedším z dalekého Ruska. V apsidě mosaika sv. Bohorodičky a na stěnách obrazy význačných athonských světců. V zářích vznášejí se čtyři dvojice cherubínů, nesoucích čtyři modely monastýrů slovanských: Chilandar, Pantelejmon, Zoograf a Vatoped. Za těmito cherubíny čtyři podoby čtyř igumenů těchto monastyrů.

17. Svatá Hora Mont Athosská

  1. Přísaha „omladiny“ pod Slovanskou lípou

1926, 390×590

Omladina byl tajný srbský spolek politický, sledující cíle spojení a osvobození všech větví srbského národa. R.1848 srbští studenti založili literární spolek v Prešpurce a vydávali své prvotiny pod společným názvem Omladina. Spolek záhy se stal přístupným veškeré studující mládeži srbské. Vládnoucí kruhy v Uhrách i v Srbsku se ale k jeho činnosti chovaly s nedůvěrou a všemožně jej pronásledovaly. V horní části obrazu na posvátné lípě trůní matka Slavia. Před ní, okolo oltáře, klečí dorost slibující věrnost národu.

18. Přísaha „omladiny“ pod Slovanskou lípou

  1. Zrušení nevolnictví na Rusi (1861)

    1914, rozměry 610×810
  1. února (3. března) 1861 byl vyhlášen ukaz, jímž nevolnictvo úplně zrušeno, sedlákům pak ponecháno užívání jejich dvora s přiměřeným množstvím půdy, již zakoupiti mohli v trvalý majetek. Obraz znázorňuje prohlášení carského patentu rušícího nevolnictví shromážděnému lidu na Rudém náměstí v Moskvě před chrámem Vasila Blaženého. Dočten byl ukaz – oficielní osobnosti opouštějí tribunu – zůstává lid – novou svobodu každý dle svého chápaje.

19. Zrušení nevolnictví na Rusi (1861)

  1. Apotheosa dějin Slovanstva

1926, rozměry 480×405

Čtyři doby Slovanstva ve čtyřech barvách. Modravá: mytický dávnověk, červená: slavný středověk, černá: poroba, žlutá: jásavá svoboda.

20. Apotheosa dějin Slovanstva

Autor fotografií: William Drnek
Autor textů: Pavel Nosek




Zajímá vás téma Slovanské epopeje a rádi byste dostávali pravidelné informace?

Přihlaste se a získávejte nejaktuálnější informace o vývoji situace okolo umístění Slovanské epopeje a o aktivitách našeho spolku.

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.