Navigace

Zbraslavský zámek

Jak souvisejí Zbraslavský zámek, symbol české státnosti a Slovanská epopej Alfonse Muchy?

Jak souvisejí Zbraslavský zámek, symbol české státnosti a Slovanská epopej Alfonse Muchy?

Zbraslavský zámek stojí na místě, kde dal roku 1268 český král Přemysl Otakar II. vybudovat královský lovecký dvůr s kaplí sv. Jakuba. Jeho syn Václav II. přislíbil, že na místě loveckého dvora vybuduje chrám a klášter, který bude pohřebištěm rodu Přemyslovců, a svůj slib splnil. Zbraslavský klášter, jenž se začal stavět již během roku 1292, věnoval Václav II. cisterciáckému řádu. Ihned po korunovaci Václava II. v roce 1297 byl položen základní kámen k mariánskému chrámu, který následně patřil k nejvýznamnějším gotickým stavbám střední Evropy. Bezprostředně po skonu Václava II. v roce 1305 se v klášteře začíná latinsky psát významná Zbraslavská kronika, která je spolu s Kosmovou kronikou nejvýznamnějším příkladem kronikářství na území Českého království. Zbraslavská kronika je jedno z předních historiografických, jakož i básnických děl předhusitské doby.

Zbraslavský zámek

Ve výstavbě Zbraslavského kláštera pokračovali po smrti Václava II. jeho syn Václav III. a posléze i jeho sestra Eliška Přemyslovna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Dalším zlatým obdobím pro Zbraslavský klášter bylo panování Karla IV., který osvobodil klášter od daní a přičlenil k němu několik přilehlých vesnic. Za dob husitských válek byl Zbraslavský klášter husity vypleněn a klášter (včetně chrámu) zapálen. Obdobně neutěšený stav nastal i v 17. století, před a během třicetileté války, po útocích vojsk arciknížete pasovského, krále uherského, krále švédského a císaře habsburského.

Začátkem 18. století se do Zbraslavského kláštera vrátila naděje a prosperita. Byla započata stavba nového konventu pod vedením geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, po jehož smrti stavební práce převzal český významný barokní architekt František Maxmilián Kaňka. Po roce 1764 byl postaven pivovar a několik dalších budov. Císař Josef II. však v roce 1785 klášter zrušil a celý majetek přešel do náboženského fondu. Od fondu odkoupil budovy zaniklého kláštera belgický průmyslník Joseph de Souvaigne, který budovu konventu přeměnil na rafinerii cukru. Do roku 1910 se na panství vystřídalo několik vlastníků, až průmyslem zdevastovaný objekt Zbraslavského zámku nakonec odkoupil český tkalcovský magnát Cyril Bartoň z Dobenína a přebudoval ho na zámecké sídlo.

Cyril Bartoň byl velký český vlastenec a milovník umění. K úpravám zámeckého areálu přizval slovenského architekta Dušana Jurkoviče, který opravil prelaturu a pivovar a přestavěl budovu konventu. Na přestavbě zámku se významně podíleli také stavitelé Alois Čenský, Otakar Nypl a další.

V průběhu rekonstrukce konventu oslovil Cyril Bartoň sochaře Josefa Myslbeka, aby pro toto historicky významné místo vytvořil pomník, ve kterém by byly uloženy ostatky rodu Přemyslovců, zakladatelů kláštera. Myslbek vyhotovil návrh, k jehož realizaci nedošlo z důvodu sochařova úmrtí. Bartoň se proto obrátil na neméně slavného sochaře Jana Štursu, který pomník pojal jako sochu Přemysla Oráče u stromu. V jeho koruně byly uloženy schránky s lebkami králů Václava II., Václava III. a královny Elišky Přemyslovny. Od roku 1925 je pomník umístěn v kostele sv. Jakuba v zámeckém areálu. V roce 1991 byly nalezené ostatky Přemyslovců uloženy do olověných schránek v nově zbudované královské hrobce v kostele sv. Jakuba většího.

Rokem 1915 je datován dopis malíře Alfonse Muchy adresovaný rytíři Cyrilu Bartoňovi z Dobenína. Vyjadřuje v něm své nadšení nad sdělením architekta a stavitele ing. Otakara Materny, že majitel zbraslavského zámku nabízí zámecké prostory Praze pro potřeby vystavení Slovanské epopeje.

Praha 1915

Velevážený pane,
…myšlenka umístiti Slovanskou epopej v historicky slavném a tak blízko srdci národa ležícím místě je navýsost šťastná a já sám bych byl tomu velice rád, neboť svou blízkostí Prahy, svou čarokrásnou polohou a historickým symbolem tvořil by předůstojný rámec tomu, čím má být zmíněná Slovanská epopej.

Alfons Mucha

Náchod 1915

Slovutný Mistře!

S radostí spěchám zodpověděti vzácný Váš list…
Jak jsem již sdělil panu ing. Maternovi, mám v úmyslu restaurovaný zámek (konvent) nějakému vlasteneckému veřejnému účelu propůjčiti. Velice případně poukazuje na historickou a Praze blízkou půdu Zbraslavi. Bylo by mi velikým potěšením, kdyby místnosti konventní mohly přechovávati Velkolepé mistrovské dílo Vaší Slovutnosti…

Cyril Bartoň

Zbiroh 1915
Vysokoctěný pane,

v záležitosti naší, o umístění v Konventě Zbraslavském, učinil jsem až dodnes různé kroky, o nichž si dovoluji ihned Vás zpraviti.

Především vyzkoumal jsem, jak se ku projektu zachová mínění veřejné. Všude našel jsem velký zájem o tuto otázku a veliké chvály platící významně Vaší velkodušnosti a Vašemu vzácnému pochopení svého poslání.

Tentýž cit panoval taky u všech pánů v městské radě, se kterými jsem se sešel a s nimiž průběžně o této věci jsem jednal.

Alfons Mucha

V roce 1915 měl Mucha dokončeno šest pláten, které předtím již oficiálně daroval městské radě Prahy. Bohužel, probíhající rekonstrukce zámku (ukončena roku 1926) a průběh i důsledky první světové války vystavení pláten na Zbraslavi oddálily.

Po první světové válce rodina Bartoňů zapůjčila opravené prostory konventu jako depozitář Národní galerii, které od roku 1939 zámek sloužil i pro výstavní činnost. Přes konfiskaci majetku rodu Bartoňů státem v roce 1948 zde měla Národní galerie nadále, až do roku 2009, nejprve expozici sochařského umění 19. a 20. století, kterou později nahradila výstava asijského umění, nyní umístěnou v paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Bartoňové z Dobenína restituovali areál Zbraslavského zámku v roce 1991 a z vlastních prostředků jej opravili. V letech 2009 – 2020 byla budova konventu pronajímána Národnímu muzeu, které zde mělo z důvodu rekonstrukce hlavní budovy uložené sbírky vzácných knih a historických listin.

Do srpna roku tohoto roku, 2020, se prostory zámku uvolní a budou ihned připraveny k novému využití.

V roce 2019 nabídli potomci Cyrila Bartoně městu Praze prostory Zbraslavského zámku k dočasnému vystavení Muchovy Slovanské epopeje. Praze se tak nyní nabízí jedinečná příležitost okamžitě vystavit plátna v prostorách, které jsou pro potřeby umístění Muchova cyklu s minimálními úpravami připraveny. Zbraslav je dnes součástí Prahy. Je to lokalita dlouhodobě spojená s českou státností, s naším slavným královským rodem Přemyslovců. Vystavení Epopeje na Zbraslavském zámku nesporně přiláká mnoho domácích i zahraničních návštěvníků během celého roku. Výnosy ze vstupného mohou přinést do městské pokladny, obzvlášť v době hrozící ekonomické recese, vítanou podporu pro následnou trvalou instalaci cyklu.

Konečně by tak po více než stu letech došlo k naplnění představy sdílené Alfonsem Muchou, majitelem zámku Cyrilem Bartoněm z Dobenína a Radou hlavního města Prahy, že zámek Zbraslav:

“.. svou blízkostí Prahy, svou čarokrásnou polohou a historickým nymbem tvořil by předůstojný rámec tomu, čím má být zmíněná Slov. Epopej.” (Alfons Mucha)

Jarmila Mucha Plocková




Zajímá vás téma Slovanské epopeje a rádi byste dostávali pravidelné informace?

Přihlaste se a získávejte nejaktuálnější informace o vývoji situace okolo umístění Slovanské epopeje a o aktivitách našeho spolku.

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.