Praha představila místa, kde by mohla být trvale umístěna plátna Slovanské epopeje malíře Alfonse Muchy. Mezi tři hlavní favority patří Pankrácké náměstí, palác Savarin nebo Ledárny Braník. Ve hře jsou ale ještě další čtyři lokality. Podívejte se, kde by mohly monumentální obrazy definitivně skončit. Zatím jsou plátna na pět let zapůjčená do Moravského Krumlova.
Pankrácké náměstí
Pankrácké náměstí patří k lokalitám, kde by pro plátna Alfonse Muchy musela vzniknout úplně nová budova. Ta by se nacházela v dnes nevyužitém prostoru mezi Kongresovým centrem Praha a ulicemi 5. května a Na Pankráci. Pozemek leží mezi několika rušnými silnicemi, a tak ho dnes většina lidí jen obchází po okolních chodnících.
Zdejší parcely sice vlastní Kongresové centrum Praha, ale město je ve firmě akcionářem a dá se tak očekávat dohoda na prodeji parcel. "Stavba na Pankráckém náměstí má vhodnou, snadno přístupnou polohu mimo historické centrum města. Nová budova by pomohla nově urbanisticky formovat prostranství náměstí a využít plochy ve veřejném vlastnictví, které doposud žádný užitek nepřinášely," uvádí se v analýze Institutu plánování a rozvoje.
Výhodou zdejší parcely je i to, že v blízkosti se nachází stanice metra Vyšehrad. Nejde však o nijak velkou parcelu a galerie by tak zřejmě musela sloužit pouze pro vystavování samotné epopeje.
Palác Savarin
Epopej by svůj domov mohla najít také v podzemí komplexu několika budov v těsné blízkosti Václavského náměstí. Zdejší nemovitosti chce soukromý majitel, firma Welwyn Company, v rámci projektu s názvem Palác Savarin od základu opravit a přeměnit v obchodní a kancelářský komplex. Firma už nicméně sama o vystavování epopeje projevila zájem.
"Investor nechal z vlastní iniciativy zpracovat studii, která navrhuje využití dvorního objektu jízdárny jako vstupního - a výstavní síň pro díla Slovanské epopeje spolu s rozsáhlým zázemím pro doprovodné expozice umístit v nově zbudovaných suterénních prostorách vnitrobloku," píše se ve studii Institutu plánování a rozvoje.
Majitel objektů dokonce nabízí, že by se sám o expozici staral a pořádal k ní doprovodný program. Problém je naopak v tom, že jedním z cílů nové galerie pro epopej měla být i snaha dostat turisty z centra Prahy. Tomu by však prostory v samotném srdci metropole vůbec nepomohly.
Ledárny Braník
Třetím místem, které má zatím největší šanci, že se stane novým domovem pro epopej, je podle stávající koalice areál bývalých ledáren v Braníku. Tam, kde kdysi bývalo najednou skladováno až dvacet tisíc tun ledu, by tak jednou mohlo být vystaveno všech dvacet obrovských pláten Alfonse Muchy.
Areál však již desítky let chátrá, přestože je pod památkovou ochranou, a ničemu neslouží. I proto, že specifické prostory ledárny se jen těžko dají použít pro jiné účely. Také ledárny jsou v soukromých rukou, nicméně i zdejší majitel, firma Naron, už projevil o vystavování epopeje zájem.
Před otevřením galerie by bylo potřeba stavbu od základů opravit a předělat pro výstavní účely. "Přínosem umístění epopeje do této lokality je příležitost k opravě památkového objektu a pozvednutí místa a jeho okolí. Lokalita je schopna absorbovat větší zátěž návštěvníků. Nedostatkem je ale zhoršená dostupnost lokality: větší vzdálenost od centra, velká vzdálenost od stanice metra," píše se v analýze Institutu plánování a rozvoje.
Vítkov
O možnosti postavit pro epopej zcela novou galerii na vrchu Vítkov už se mluví desítky let. Podle některých svědectví se myšlenka umístění pláten na Vítkově zamlouvala i samotnému Muchovi. Analýza IPR však tuto variantu příliš nedoporučuje.
"Pavilon na Vítkově by musel být minimálních rozměrů, místo je obtížněji přístupné a cenné především pro obyvatele okolních čtvrtí jako rekreační území," píše se v analýze. Přesto dokument navrhuje tuto možnost detailněji prověřit, aby bylo v této otázce definitivně jasno.
Je pravda, že vrch Vítkov dělí od okolních čtvrtí prudký svah a z jedné strany i železniční trať a v současnosti ho skutečně navštěvují zejména místní obyvatelé. "Slovanská epopej by na místo přivedla jiný typ návštěvníků. Park by tak byl pravděpodobně navštěvován více, získal by celoměstský význam spojený s pozitivními i negativními důsledky," dodává analýza.
Nádraží Vyšehrad
Zcela mimo hru není ani umístění epopeje do secesní budovy nádraží Vyšehrad ve Svobodově ulici. Kulturní památka z počátku 20. století je již mnoho let opuštěná a neslouží svému účelu. Soukromý investor, firma Nasir, sice získal stavební povolení pro přestavbu nádraží na hotel a dostavbu jeho křídel, ale příprava stavebních prací nikam nepokročila a budova dále chátrá.
"Umístění Slovanské epopeje by bylo možné v nově dostavěném křídle budovy. Jednalo by se tedy o novostavbu s výstavní funkcí. Opravená historická budova by pak mohla být využita pro zázemí a další doprovodné funkce. Může být dostavěno i východní křídlo budovy a využito pro další účely i komerčního charakteru nebo bydlení," píše se v analýze.
Právě možnost zachránit cenné nádraží, které dost možná jinak zchátrá nenávratně, by podle dokumentu měla Prahu motivovat k dalšímu jednání s majiteli. "Budova nádraží je již mnoho let opuštěná a soukromí vlastníci doposud nenašli způsob, jak ji komerčně a zároveň citlivým způsobem využít," píše se dále v analýze.
Výhodou je i to, že doba vzniku i umělecký styl architektury nádražní budovy jsou v souladu se Slovanskou epopejí.
Pragovka
Ve výčtu potenciálních lokalit pro Slovanskou epopej zůstalo i území bývalých průmyslových podniků ve Vysočanech kolem Kolbenovy ulice. Jde o velkou plochu, na které už v posledních letech začaly vznikat jednotlivé bytové projekty. Přímo areál Pragovky je ale v porovnání se sousedními pozemky zatím v počáteční fázi plánování.
Některé objekty v něm jsou zatím využívány provizorně, jeden dokonce jako galerie, jiné byly zbourány a další leží ladem. V souvislosti s umístěním epopeje se uvažuje především o konverzi velkolepé, architektonicky cenné a památkově chráněné haly č. 19.
"O umístění Slovanské epopeje v areálu Pragovky je možné uvažovat, je však třeba počítat s časově i finančně náročnou investicí. Přínosem by bylo posílení významu nově budované čtvrti a záchrana cenného, pro výstavní funkci vhodného objektu," píše se v analýze IPR.
Park u stanice metra Háje
