Vážený pane primátore, vážení členové Rady HMP, vážení členové Zastupitelstva HMP,

dne 25. 3. 2019 schválila Rada HMP usnesení č. 491 k záměru umístění 20 pláten obrazového cyklu Alfonse Muchy Slovanská epopej v majetku hl. m. Prahy na zámek v Moravském Krumlově. Když bylo zveřejněno toto usnesení, byl to pro mnohé odborníky či příznivce odkazu Alfonse Muchy velký šok. Dalším překvapením bylo doporučení Výboru pro kulturu ZHMP ze dne 4. 9. 2019, jímž bez jakékoli konzultace s odborníky, a přes nesouhlasné stanovisko ředitelky Galerie hl. m. Prahy, byl záměr těsnou většinou členů doporučen ke schválení Zastupitelstvem HMP. Po mnoha letech trpělivé práce desítek historiků umění, restaurátorů, ale i architektů, památkářů, právníků, archivářů aj., po vynaložení mnoha milionů z rozpočtu města na péči o toto dílo od doby jeho vzniku, kdy se již zdálo, že je důstojná expozice Slovanské epopeje na území Prahy takříkajíc na spadnutí, přichází z našeho pohledu absurdní a nepochopitelné rozhodnutí některých představitelů města tyto aktivity zmařit a významné dílo našeho nejuznávanějšího umělce ve světě opět pohřbít v neatraktivním prostředí zchátralého zámku v Moravském Krumlově, který má navíc projít mnohaletou nákladnou rekonstrukcí. Dosud však není jasno, zda na opravu areálu zámku město Moravský Krumlov získá všechny dotace a kolik budou celkové náklady takto rozsáhlé opravy činit. Na základě toho se sešel výbor Spolku pro Slovanskou epopej v Praze, jenž si klade za cíl spravovat a odborně chránit dílo Slovanské epopeje a stanovit priority, o nichž se domnívá, že je třeba prosazovat.

Slovanská epopej Alfonse Muchy je dílo zásadního významu v dějinách českého a světového umění, jehož odkazu si všichni velmi vážíme, a považujeme tudíž za potřebné podpořit majitele díla, město Prahu, v důstojném zajišťování péče o ně a v úsilí o vybudování stálé expozice v hlavním městě. Tento záměr vyjadřuje zároveň odkaz autora díla, jenž plátna vytvořil výhradně pro hlavní město Prahu, i úmysl jeho mecenáše Ch. R. Cranea, který v roce 1913 dílo městu Praze daroval. V tomto smyslu vyjadřujeme spolu s pokrevní vnučkou Alfonse Muchy, ing. arch. Jarmilou Mucha Plockovou, zásadní nesouhlas s návrhem na přesun díla zpět do zámku v Moravském Krumlově, kde bylo z nedostatku jiných možností po dlouhou dobu deponováno. Jsme přesvědčení, že cílem všech Pražanů a povinností jejich představitelů je naopak pomoci najít cestu k adekvátnímu umístění díla v hlavním městě Praze, k níž se svým duchovním poselstvím hlásí.

Město Praha vynaložilo od desátých let 20. století nemalé finanční prostředky na bezpečné uchování Slovanské epopeje, včetně pokrývání pojistných nákladů i nákladů na jeho restaurování či při jeho prezentacích na různých výstavách. Tyto náklady byly v průběhu několika minulých let ještě znásobeny přesunem díla z jeho dočasného útočiště v zámku Moravský Krumlov do Prahy, kde pro stálou expozici byly již v předchozím období vypisovány architektonické soutěže na vytipování lokací a vyhodnocení nejlepších stavebních projektů k vytvoření stálé expozice díla. Po skončení smlouvy o zápůjčce Slovanské epopeje s městem Moravský Krumlov v roce 2010 bylo dílo, po několikaměsíčních průtazích zaviněných protiprávními obstrukcemi a soudními spory ukončenými nakonec ve prospěch hl. m. Prahy, převezeno do Veletržního paláce, kde byla uspořádána první důstojná dlouhodobá expozice celého cyklu obrazů, včetně vydání obsáhlé odborné monografie.

Vážený pane primátore, vážení členové Rady HMP, vážení členové Zastupitelstva HMP, žádáme Vás, abyste odmítli záměr umístění 20 pláten obrazového cyklu Alfonse Muchy Slovanská epopej v majetku hl. m. Prahy na zámku v Moravském Krumlově, a to z těchto důvodů:

1. Zámek v Moravském Krumlově, i po úpravách několika vnitřních prostor, neumožňuje a nikdy neumožňoval prostorově důstojnou, logickou a moderní expozici celého cyklu tak, jak ji sám autor zamýšlel.
2. Celý areál zámku je ve značně zdevastovaném stavu a vyžaduje mnohaletou, finančně nákladnou rekonstrukci. Bez této rekonstrukce, ani v jejím průběhu, není možné vystavit v tomto areálu takto umělecky a historicky hodnotné dílo a zaručit bezpečné a stabilní prostředí expozice. V letošním roce má být teprve zahájena rekonstrukce jižního křídla zámku s věží, která bude stavebně velice složitá a ohrožovala by bezpečnost Epopeje vystavené ve vedlejším křídle. Z odborného hlediska se jedná o souběh dvou naprosto neslučitelných aktivit a je třeba si uvědomit, že Slovanskou epopej není možné, kvůli jejímu rozsahu a rozměrům, v případě ohrožení jednoduše sbalit a odnést.
3. Návštěvnost expozice v Moravském Krumlově bude vždy výrazně nižší než na území hl. m. Prahy. V minulosti byla expozice na zámku v Moravském Krumlově nutně pouze sezonní (v prostorách zámku ani nefungovalo topení), spojená s otevírací dobou většiny zámků v ČR, tj. mimo zimní období, a kolísala mezi 20 000 až 30 000 návštěvníky ročně. Návštěvnost v Praze byla pro srovnání cca 90 000 návštěvníků za rok. Je otázkou, zda výrazně nižší návštěvnost Moravského Krumlova v zimě nepovede opět pouze k sezonní prohlídce celého díla.
4. Celá plánovaná expozice v Moravském Krumlově vzbuzuje pochybnosti časové a ekonomické. Jsme přesvědčení, že starostou plánovaná návštěvnost Moravského Krumlova v počtu 30 000 návštěvníků ročně nezaručí návratnost plánované investice cca 30 milionů Kč v průběhu pouhých pěti letech, a vznikne tak velký tlak na vystavení Slovanské epopeje na další období či trvalé ponechání díla v Moravském Krumlově. Při takto nákladné expozici bude pro město Moravský Krumlov velký problém profinancovat pouhý provoz celé výstavy a z tohoto pohledu se proklamace pěti let jeví již od počátku zcela nevěrohodná.
5. V době, kdy vedení hlavního města Prahy disponuje finančními prostředky a má vůli dostát slibu danému autorovi, nabízejí se minimálně dvě možnosti – zámek Zbraslav a Výstaviště v pražských Holešovicích – kam plátna dočasně umístit. Je naprosto nepochopitelné, že by se hlavní město této možnosti, a de facto i díla samotného, zřeklo. Tím by totiž nejen prokázalo svou neschopnost najít vlastní prostory, ale především nedostatek dobré vůle se celou záležitostí odpovědně zabývat. S jistotou by se tento nyní navrhovaný záměr přesunu, jakožto zdánlivě „výhodný“ obchod, následně obrátil proti městu samotnému.

To je pouze několik důvodů, proč vyjadřujeme zásadní nesouhlas se zápůjčkou. A co navrhujeme?

1. Rozhodné zamítnutí umístění 20 pláten obrazového cyklu Alfonse Muchy Slovanská epopej v majetku hl. m. Prahy na zámku v Moravském Krumlově.
2. Využít možností, které se nyní v Praze nabízejí, a zvolit jednu z nich pro dočasné umístění Slovanské epopeje na území hl. m. Prahy. V poslední době se ukázalo, že majitelé Zbraslavského zámku nabízejí exkluzivní výstavní prostory, které jsou s malými úpravami okamžitě schopné pojmout bezpečně všech 20 pláten. Tato expozice by měla svou logiku, protože v roce 1915 jednal tehdejší majitel zámku Cyril Bartoň s Alfonsem Muchou a zástupci města Prahy o dočasném umístění Slovanské epopeje právě na Zámku Zbraslav. Prostory zámku se v nedávné minulosti osvědčily také jako místo stálé expozice sochařské sbírky Národní galerie v Praze a sbírky asijského umění. Je zde tudíž vybavení, jehož lze použít pro instalaci Slovanské epopeje. Oproti zavádějícím informacím z médií nejsou majetkové vztahy zámku zatíženy dědickým řízením, které by mohlo dočasné umístění ohrozit, a navíc zde nejsou, na rozdíl od Moravského Krumlova, nutné zásadní investice do infrastruktury a úprav zámku. Také místní samospráva v čele se starostkou Ing. Zuzanou Vejvodovou je tomuto záměru velice nakloněna a nabízí podporu v oblasti dopravní dostupnosti i propagace.
3. Bezodkladné obnovení prací na jednom z nejrychleji realizovatelných dlouhodobých řešení, jímž je rekonstrukce a dostavba Lapidária na Výstavišti v Praze-Holešovicích, které má již vydané stavební povolení a kde brzkému zahájení stavby brání pouze jednání se současným nájemcem o rychlejším opuštění prostor. Lokalita v prostorách Výstaviště je jedno ze skvělých a trvalých řešení, která se Praze nabízejí. Nově navržený pavilon je již vyprojektován a konzultován s odborníky s ohledem na vystavení Muchových pláten. Tak dokonce splňuje podmínku autora na „budovu pro dílo speciálně vystavěnou“. Kontext dostavby Lapidária v sobě také nese spojení hned několika významných historických hodnot – Lapidárium samotné, Maroldovo panorama, Epopej jako vrcholný a obrovský přínos pro evaluaci celého prostoru Výstaviště.
4. Urychlené zahájení jednání a prací pro vytvoření stálé expozice Slovanské epopeje v Praze. Započetí vážně myšlené diskuse k nalezení městského pozemku pro definitivní umístění díla v Praze, tak jak si přál Alfons Mucha, Charles R. Crane i tehdejší pražský starosta. Příprava právních kroků k vypsání mezinárodní soutěže pro architektonické řešení nové muzejní expozice.

Za výbor Spolku pro Slovanskou epopej v Praze, jenž si klade za cíl spravovat a ochraňovat záležitost společného zájmu, dílo Slovanskou epopej:

Jarmila Mucha Plocková, architektka, výtvarnice, vnučka Alfonse Muchy

Vlasta Čiháková Noshiro, historička umění, japanistka, předsedkyně Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků a místopředsedkyně české národní sekce AICA (Mezinárodní asociace výtvarných kritiků)

Ondřej Pecha, scenárista, výtvarník, režisér, bývalý předseda Výboru pro kulturu a památkovou péči ZHMP a bývalý radní hl. m. Prahy pro oblast kulturní politiky, památkové péče, cestovního ruchu a volného času

Tomáš Berger, akademický malíř a restaurátor Slovanské epopeje

Pavel Kobylka, akademický malíř a restaurátor Slovanské epopeje

Pavel Nosek, archivář a spolupracovník Jiřího Muchy