Dne 4. září, po delší odmlce vyvolané epidemií covidu-19, se sešli zástupci vedení Hlavního města Prahy, členů Institutu rozvoje a plánování města Prahy (IPR), vybraných odborníků a zástupců Spolku pro umístění SE v Praze, aby vyhodnotili možné lokality na území města Prahy a posoudili jejich vhodnost pro umístění 20 Muchových pláten, Slovanské Epopeje.

Po úvodních informacích, které zrekapitulovaly závěry z prvního listopadového semináře (8. 11. 2019), zástupce za IPR, pan ing. arch. Hainc představil pro nový výstavní prostor 19 možných lokací, včetně stávajících historických budov, čekající na záchranu a transformaci k novému využití. Tento hrubý výčet možných variant, zatím bez zohlednění konkrétních požadavků na vystavení Muchova díla, bylo následně podrobeno dalším 5 kritériím, které bude nutné pro budoucí vystavení cyklu respektovat.

Výchozí kritéria vymezená seminářem 8. 11. 2019

1) možnost využití i objektu stávajícího

2) umístění mimo centrum města

3) zvětšená kapacita o přídavné prostory a aktivity

Další kritéria pro zúžený výběr lokality, uvedená na semináři 4. 9. 2020

1) ideových soulad díla a vybraného místa

2) přínos pro danou lokalitu

3) časová náročnost procesu

4) vhodná funkce pro danou lokalitu

5) dostupnost

Na základě všech těchto požadavků bylo vygenerováno 7 možných lokalit. Všechny tyto varianty byly popsány, doplněny přehledným hodnocením a na semináři nabídnuty k diskusi pro konečné zhodnocení.

Z veřejné debaty doplněné věcnými odbornými připomínkami vyplynulo, že si na semináři největší podporu získaly 2 lokality  

1. Historická budova Nádraží Vyšehrad na území Prahy 2 (soukromý majitel)

2. Secesní budova Branických Ledáren na území Prahy 4 (soukromý majitel)

Z dalších příspěvků bylo zřejmé, že největší počet kladných ohodnocení (hlasy prof. J. Faita, Dr. Magdy Juříkové - GHMP, ing. arch. Jarmily Mucha Plockové (SEvP) Dr. Vlasty Čihákové…) získal historický komplex budov Branických Ledáren.

Souboru budov Ledáren z roku 1909 - 1911 dominuje ojedinělá industriální kulturní památka” lednice“, obklopená budovami, které snadno pojmou i ostatní doprovodné provozy multifunkčního kulturně vzdělávacího centra.

Přilehlé zelené pozemky ve vlastnictví města by navíc mohly sloužit jak kulturnímu, tak rekreačnímu účelu. Důležitým faktorem je, že již dnes, je v platném územním plánu města tato lokalita vyčleněna pro kulturní zařízení a muzea.

Nabízí se zde vyhovět současnému celosvětově úspěšnému trendu revitalizace historických industriálních staveb, který by v tomto případě oživil stavbu nejen architektonicky ale i technicky velmi neobvyklou.

Cenná historická budova Vyšehradského nádraží pro svoji malou kapacitu vyžaduje pro 20 Muchových pláten přístavbu nové budovy. Samotný stávající objekt nádraží by mohl, jak zaznělo na semináři (ředitelka GHMP), poskytnout chybějící výstavní prostory i depozitář pro GHMP, včetně dalších doprovodných provozů pro požadované víceúčelové zařízení. Nedostatkem je však stísněnost pozemku, jeho omezení stále funkční železniční tratí, a obtížné připojení velkého objemu novostavby ( NPÚ). Nádraží Vyšehrad si ale bezesporu zaslouží záchranu a kulturní a společenská náplň by byla určitě vítaná.

Obě varianty společně komplikuje to, že stávající objekty mají soukromého vlastníka (Izrael, Itálie).

V závěru semináře, na základě připomínek a doporučení zúčastněných odborníků, bylo všech 7 variant postoupeno zpět architektům Institutu plánování k dalšímu zpracování. Zvláštní pozornost bude věnována oběma předběžně preferovaným historickým rekonstrukcím (viz tento text). V jejich případě bylo doporučeno v nejbližší době jednání s vlastníkem.

Průběh i závěry z pátečního semináře předkládá spolek SEvP i Vám, veřejnosti, k zamyšlení a posouzení jednotlivých návrhů.  Než dojde ke koncensu na variantě konečné, pro město i pro unikátní dílo Alfonse Muchy té nejlepší, proběhne na téma stálého umístění Slovanské epopeje jistě ještě mnoho diskuzí. Vaše názory a připomínky mohou být pro tento konečný cíl cenným materiálem. Je třeba si uvědomit, že jsme to hlavně my, obyvatelé Prahy, kteří by měli aktivně sledovat, jak se prostředí okolo nás mění. Výsledný projekt ovlivní naše město v mnoha ohledech. Svými názory a iniciativou můžeme pomoci k nalezení řešení, které by pro město Prahu i její obyvatele bylo optimální.

Závěrem bychom rádi poděkovali vedení města Prahy, zvláště radní pro kulturu paní Haně Třeštíkové, že její zásluhou konečně město vede ohledně umístění Slovanské Epopeje smysluplný dialog s odborníky, potomky autora i zástupci umělecké veřejnosti.

Dobrý výsledek tohoto společného hledání by totiž bylo v případě rekonstrukce, úctyhodným navrácením života do chátrající kulturní památky, v případě novostavby by se vítězný projekt mohl připojit k zajímavé a kvalitní moderní architektuře naší Metropole.

Vystavení jedinečného cyklu Slovanská Epopej v živém, pulzujícím centru zajímavé architektury, bude každopádně pro Prahu velkou devizou, srovnatelnou s uznávanými kulturními centry v předních evropských metropolích.

Přehled lokalit

• Vítkov
• Vyšehradské nádraží
• Háje
• Pragovka
• Branické Ledárny
• Proluka Savarin
• Pankrác

SevP 9.9.2020